Výkon činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích byl stanoven v souladu se směrnicí Rady č. 92/57/EHS, která byla postupně zapracována do právního řádu České republiky. V naší republice bylo zpracovatelem a předkladatelem návrhu zákona Ministerstvo práce a sociálních věcí a zákon č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Protože širší stavební veřejnosti je funkce koordinátora z hlediska smyslu a účelu výkonu jeho činnosti dosud poměrně málo známa, je třeba jasně definovat, že odborně způsobilý koordinátor je proškolený bezpečnostní, stavební a koordinační odborník, jehož úkolem není jednostranně, účelové či pod vlivem jednostranných zájmů ovlivňovat činnost účastníků výstavby, ale koordinovat opatření bezpečnosti práce v etapě přípravy stavby a realizace stavby. Koordinátora zajímá z hlediska plánovacího, organizačního a prováděcího právě jen problematika souběžné a následné bezpečné práce více zhotovitelů na stavbě. Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích je zřizován v zájmu bezpečné práce na stavbách. Je třeba pochopit, že efekt působení koordinátora je především preventivní. Jeho činnost v oblasti organizační, technické, komunikační i osobní nesmí být v rozporu se všeobecně platnými předpisy kvalitně připravené a prováděné stavby, naopak má její průběh a další provoz pozitivně ovlivnit ku prospěchu všech účastníků výstavby, především samozřejmě pracovníků na stavbách, ale i majitelů a provozovatelů staveb.

Povinnost zabezpečit výkon funkce koordinátora v případech, vymezených zákonem č. 309/2006 Sb. má zásadně stavebník - zadavatel stavby (investor). Může to udělat několika způsoby. Buď výkon koordinačních činností zabezpečí sám, z vlastních pracovních zdrojů - to předpokládá, že má v pracovním poměru osobu odborně způsobilou. Ve většině případů si však stavebník pro výkon koordinačních funkcí najímá odborně způsobilou fyzickou osobu, tedy osobu, která se může prokázat Osvědčením o odborné způsobilosti koordinátora BOZP na staveništi od akreditované organizace. S touto osobou uzavírá stavebník smluvní ujednání (většinou Příkazní smlouvu). Dále může stavebník smluvně pověřit specialisovanou společnost, která disponuje dostatečným počtem způsobilých koordinátorů, aby pro něj výkon funkce koordinátora BOZP pro konkrétní stavební dílo zabezpečila.

Koordinátor BOZP je odpovědnou a způsobilou, kvalifikovanou osobou, kterou si najímá stavebník (zadavatel stavby - investor) k zabezpečení koordinačních činností BOZP v procesu přípravy a realizace staveb, pokud jeho zabezpečení dle dále stanovených kriterií vyžaduje zákonný přepis (zákon č. 309/2006 Sb.). Ten stanoví, že koordinátor BOZP je určen v případě, že na stavbě bude pracovat více než jeden zhotovitel (zaměstnavatel). Dá se tedy říci, že koordinátor by měl fungovat při přípravě a realizaci většiny staveb. Již v období přípravy stavby musí - je-li jmenován a pokud si to stavebník nezařídí sám - zajistit a zpracovat pro stavebníka údaje do Oznámení o zahájení prací s náležitostmi stanovenými nařízením vlády č. 591/2006 Sb. a doručit jej jeho jménem orgánu státního odborného dozoru – místně příslušnému Oblastnímu inspektorátu práce. Je samozřejmé, že se seznámí s projektovou dokumentací stavby, v přípravné fázi zejména s dokumentací pro stavební řízení (případně územní rozhodnutí), měl by se osobně setkat a konzultovat otázky bezpečné práce, ale i provozu stavby po jejím dokončení, s nositelem projekční zakázky, tj. s architektem nebo stavebním inženýrem. Měl by umět projektovou dokumentaci, příslušné technické zprávy, výkresy a údaje o organizaci výstavby vč. časových harmonogramů číst a vyznat se v nich. To proto, aby zjistil a pojmenoval - případně na to projektanta i zhotovitele stavby včas upozornil - že v konkrétním případě se může v oblasti bezpečné práce v přípravě, provádění, provozu a užívání stavby učinit případně něco navíc či lépe, a že souběžné nebo následné provádění stavebních prací je nutno dle vypracovávaného Plánu BOZP na konkrétní stavbu zkoordinovat tak, aby nebezpečí a rizika byla vyloučena, případně minimalizována. Nejdůležitější odbornou činností, kterou koordinátor BOZP připravuje a zpracovává jako součást projektové dokumentace pro ohlášení nebo stavební povolení je Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen Plán BOZP), který musí přizpůsobit druhu a velikosti stavebního díla tak, aby vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. Při zpracování tohoto Plánu BOZP koordinátor BOZP nenahrazuje v žádném případě práci odpovědného pracovníka zhotovitele stavby (bezpečnostního technika nebo manažera) v zákonných povinnostech zabezpečit stavbu z hlediska bezpečné práce, příslušných proškolováni, osobních ochranných pomůcek atp. Plán charakterizuje nutná koordinační opatření BOZP při souběžné nebo následné práci v čase i ve způsobu provedení. Při ručním zpracování, tj. zpracování bez pomoci softwaru, bývá Plán kromě specifikace rizik vč. označení předpisu, ve kterém je uvedeno, jak má být daným rizikům předcházeno, doplněn časovým harmonogramem postupu výstavby s vyznačením kritických bodů a kontrolních dnů vč. vyznačení koordinovaných společných bezpečnostních opatření, konstrukčním schématem stavby a grafickým znázorněním staveniště a jeho okolí. Bývá mnohdy pro přehlednost zpracováván barevně, konkretizuje jednotlivé stavební práce z hlediska možnosti výskytu rizik, může navrhovat vhodnější bezpečnostní řešení pro zabezpečení jednotlivých druhů prací atp. O Plánu BOZP a v něm navrhovaných a pojmenovaných opatřeních je včas informována již dříve stavebníkem nebo koordinátorem BOZP kontaktovaná odpovědná osoba zhotovitele stavby. Plán BOZP musí být přístupný na staveništi všem oprávněným osobám a je samozřejmé, že je po projednání se zhotovitelem stavby a v průběhu stavebních prací průběžně aktualizován.

Zákon č. 309/2006 Sb.